Situace pro ECB se v poslední době stávala více a více obtížnou: inflace se pohybovala blízko historických minim, což platilo pro jádrovou i hlavní inflaci, hrozba dalšího posilování efektivního kurzu společné evropské měny a zhoršení vyhlídek růstu světové ekonomiky. ECB výrazně snížila svoji předpověď pro rok 2016, kdy očekává inflaci pouze na úrovni 0,1 % (oproti původně avizovanému růstu o 1 %) a pomalejší ekonomický růst (1,4 % místo původně odhadovaných 1,7 %). V roce 2018 očekává centrální banka inflaci pouze na úrovni 1,6 %.

Za těchto podmínek bylo nezbytné jednat a překonat zklamání, které trhům přineslo prosincové zasedání ECB (prodloužení programu kvantitativního uvolňování a snížení depozitní sazby na minus 0,30 %). Tentokráte ECB učinila razantnější změnu ve své měnové politice:

Snížila hlavní sazby: Základní úrokovou sazbu ECB snížila na 0 % z 0,05 %, zápůjční sazbu na 0,25% z 0,3 % a depozitní sazbu na -0,4 % z -0,3 %.

Zvýšení objemu kvantitativního uvolňování z 60 miliard na 80 miliard € měsíčně. Zvýšení limitů na emitenta a emisi z 33 % na 50 %.

Rozšíření programu kvantitativního uvolňování o dluhopisy nefinanční institucí, které mají investiční rating.

Čtyři nová kola TLTRO (dodávky likvidity bankám) se splatností 4 roky s úroky v rozmezí 0 % až -0,4 %, ECB. Centrální banka poskytne komerčním bankám půjčky v rozsahu maximálně 30 % jejich úvěrového portfolia skládajícího se z úvěrů nefinančním podnikům a úvěrů domácnostem (bez hypoték). ECB tak de facto bude platit komerčním bankám za to, že si od ní budou půjčovat peníze.

Mario Draghi, šéf ECB, jasně uvedl, že ECB nemá zájem dále snižovat úrokové sazby, ačkoliv tato možnost není oficiálně vyloučena. Pokud to bude potřeba, může ECB mobilizovat další nekonveční opatření. Toto prohlášení lze brát jako ústupek komerčním bankám, které se začaly obávat o svou profitabilitu.

Přílohy:
ECB jde dále, než se čekalo