Dluhopisy jsou obecně dobrým nástrojem k diverzifikaci investičního portfolia. Ovšem není dluhopis jako dluhopis. Stále se jedná o investici a ta se může, ale nemusí vyplatit. Největšími riziky je riziko kreditní a úrokové – do jaké míry záleží na emitentovi. Další úskalí pak plynou z chování samotných investorů.

Z hlediska rizik dluhopisů záleží na tom, zda se jedná o státní či korporátní dluhopisy. V případně korporátních dluhopisů je jednoznačně největším rizikem kreditní riziko, tedy riziko krachu emitenta dluhopisu – ten nedostojí svým závazkům a nesplatí hodnotu dluhopisu v plné výši. V takovém případě hrozí ztráta velké části investice.

„Obecně platí, že čeští investoři berou jakýkoliv dluhopis jako garantovaný produkt a často nejsou schopni správně vyhodnotit a rozlišit kvalitu této garance,“ uvádí Tomáš Pfeiler portfolio manažer ze společnosti Cyrrus.

Jako kvalitní z tohoto pohledu můžeme zpravidla označit zajištěné emise prověřených a bonitních společností, případně státní dluhopisy – mezi ty nejspolehlivějších s ratingem AAA patří například německé vládní dluhopisy, které lze skutečně považovat za jednu z nejbezpečnějších forem investice. Na opačné straně pak stojí nezajištěné dluhopisy nově založených společností, tzv. prázdných schránek.

Jakousi podmnožinou je riziko propadu ceny dluhopisu před splatností z důvodu zhoršující se kreditní kvality dlužníka. „Málokdo zbankrotuje přes noc, aniž by si toho někdo všiml. S tím je spojeno riziko likvidity neboli schopnost prodat cenný papír na trhu před splatností za férovou cenu,“ doplňuje Petr Šimčák, zástupce ředitele pro obchod v Amundi Czech Republic.

Nízké úroky jako další riziko

Investice do bezpečných státních dluhopisů je pak nejvíce spojena s úrokovým rizikem. „Pro dluhopisy s fixním kupónem platí, že pokud dojde k růstu sazeb, klesá cena dluhopisů. Jelikož z historického hlediska můžeme úrokové sazby stále považovat za nízké, nejde o zanedbatelnou hrozbu. Toto riziko se týká zejména dluhopisů v eurozóně, jejichž výnosy jsou extrémně nízké, nezřídka záporné,“ říká Pfeiler.

Volatilitu ceny v průběhu životnosti dluhopisu v závislosti na změnách úrokových sazeb vidí v jako riziko v případě státních dluhopisů i Michal Stupavský, investiční stratég Conseq Investment Management: „Pokud centrální banka zvyšuje základní úrokové sazby, ceny vládních dluhopisů zejména s kratší splatností do tří let mají silnou tendenci klesat,“ vysvětluje.

Inflační riziko je pak spojeno s rizikem vzrůstu inflace nad míru výnosu dluhopisu. Investor investicí do dluhopisu, který nese negativní míru výnosnosti, vlastně znehodnocuje své prostředky.

Jak poznat rizikový firemní dluhopis

Někdy vodítko poskytne rating některé z renomovaných ratingových agentur (S&P, Moody’s, Fitch), a pokud je dluhopis férově oceněn, je to poznat také podle úrovně výnosu – vysoký výnos odpovídá vysokému riziku a slabosti firemní rozvahy. „U dluhopisů bez ratingu je situace složitější, protože si kreditní analýzu musíme udělat vlastní,“ říká Michaela Toperczerová, analytička ČSOB AM.

Pokud se tedy investor přesto rozhodne pro konkrétní dluhopis, resp. firmu, je podle Ondřeje Marka, jednatele Dluhopisy.cz má odpovědnost zcela na svých bedrech. „Největším rizikem jsou samotní investoři a jejich přístup, jak se svými financemi nakládají. Vždy říkáme, že si mají o firmě, do které chtějí investovat, zjistit maximum informací.“ Ty lze dohledat velmi jednoduše ve veřejně dostupných zdrojích, například Sbírce listin. Prvním varovným signálem je datum vniku společnosti. Pokud se jedná o zcela novou společnost, která ihned po svém založení začala emitovat dluhopisy nebo zažádala o prospekt ČNB, měl by se mít dle odborníků potenciální investor na pozoru.

Samozřejmě, může se jednat o start-up s velmi dobře postaveným business plánem – který je třeba si pozorně prostudovat, ale stejně tak se může jednat o dluhopisového spekulanta, který jen hledá způsob, jak snadno přijít k penězům. Dalším faktorem je každoroční zveřejnění účetní závěrky, k čemuž mají firmy zákonnou povinnost.

Klíčovým indikátorem potenciálně rizikového dluhopisu jsou pak i zhoršující se finanční výsledky několik let v řadě. „Varovné jsou klesající tržby, klesající ziskové marže, záporný provozní výsledek EBIT, záporné a dále se zhoršující provozní cash flow, rostoucí zadluženost dle poměrového ukazatele (čistý) dluh/EBITDA a klesající úrokové krytí dle ukazatele provozní zisk EBIT/úroky. Rozhodně bych neinvestoval do korporátního dluhopisu, jehož emitent má konzistentně záporné provozní cash flow. Hodně bych také musel zvažovat investici do korporátního dluhopisu, jehož emitent má zadluženost dle ukazatele čistý dluh/EBITDA vyšší než 5, varuje Marek Stupavský.

„Jakmile jsou některá čísla záporná nebo cizí zdroje, resp. závazky, výrazně převyšují hodnotu vlastního kapitálu, já osobně bych do takové společnosti neinvestovala už jen z toho důvodu, že je zde vysoká pravděpodobnost letadla tedy, že emitent splácí starou emisí vydáváním nové,“ říká Eliška Skřivanová, tisková mluvčí projektu Rizikové dluhopisy.

Dalšími efektivními pomůckami jsou insolvenční rejstřík a Centrální evidence exekucí, tedy jestli společnost nebo některý z jejích jednatelů mají záznam.

Pozor i na velký výnos

Že se jedná o rizikový dluhopis, může signalizovat také nezvykle vysoký úrokový výnos. Dnes se stále nacházíme v prostředí nízkých úrokových sazeb. Pokud emitent nabízí výnos například okolo 8 procent, půjde s nejvyšší pravděpodobností o značně rizikovou investici.

„I když projekt vypadá náramně, proč jej emitent financuje za tak vysoké úroky a nejde si raději půjčit do banky. Asi už v bance byl a ta jej odmítla. Neinvestoval bych do prázdných schránek, které plánují nějaký rizikový projekt, konkrétně třeba v oblastech jako development, wellness či nějaký specifický produkt, a jejichž dluhopisy nejsou zajištěné silnou důvěryhodnou společností nebo nemovitostí,“ radí Ondřej Hartman, profesionální investor Ondřej Hartman ze serveru FXstreet.cz. „Riziko nesplacení se zvyšuje nejenom neúspěchem projektu, ale také případnou zpronevěrou. Bohužel tento segment trhu je prozatím minimálně regulovaný a čím dál více se rozrůstá.“

U dluhopisů je rovněž potřeba rozlišovat, zda jde o seniorní či podřízený cenný papír. „V případě podřízených dluhopisů se věřitel nachází v hierarchii věřitelů pod držiteli zajištěných a seniorních bondů. Pokud dojde k úpadku společnosti, existuje mizivá šance, že držitel podřízeného dluhopisu obdrží zpět významnou část své původní investice,“ doplňuje Tomáš Pfeiler.

Ruce pryč

Investor by se v případě podezření, že drží rizikový dluhopis, měl obrátit na Českou národní banku, která má na starosti dohled na dodržování pravidel ochrany spotřebitele na finančním trhu. Pak je na místě prostudovat prospekt emise dluhopisu a zjistit, zda je možné a za jakých podmínek požádat o předčasné splacení dluhopisu emitentem.

„Může se však stát, že investor tu možnost mít nebude a bude muset počkat až do splatnosti dluhopisu. Při nákupu dluhopisu na internetu platí 14 dní na odstoupení od smlouvy. Investor, který nakoupil dluhopis při osobním jednání, tuto možnost bohužel nemá,“ uvádí Lukáš Vokel, produktový analytik Broker Consulting.

Nicméně vždy je klíčové mít portfolio dobře diverzifikováno. To podle Pfeilera znamená nemít v jednom dluhopisu zainvestováno více než 5 procent celkového investičního kapitálu. Pokud portfolio dostatečně diverzifikováno není, měl by investor váhu jednotlivých dluhopisů v portfoliu snížit jejich dílčím prodejem. „Pokud považuje investor riziko některého dluhopisu za enormní, například po prostudování posledních ročních finančních výsledků z výroční zprávy, měl by jej okamžitě prodat bez ohledu na možnou ztrátu, neboť v případě kreditní události by mohl přijít o celou investici,“ uzavírá.

Autor: Kamila Ondráčková

Zdroj: https://www.e15.cz/finexpert/investujeme/premyslite-o-investici-do-dluhopisu-podivejte-se-jaka-jsou-jejich-rizika-1360223